Základní škola Valašská Polanka, okres Vsetín

Klasifikační řád

aktualizace k 1. 9. 2012

Článek I. - Hodnocení žáků školy

Jednou z důležitých částí výchovně vzdělávacího procesu ve škole je hodnocení žáků. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, jejímž prostřednictvím získá informace o tom, co se naučil, v čem se zlepšil a kde má ještě nedostatky. Při hodnocení nesrovnáváme žáky navzájem, ale hodnotíme podle předem stanovených požadavků, soustřeďujeme se také na individuální pokrok žáka.
Hodnocení vychází z posouzení míry dosažených očekávaných výstupů a kompetencí formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.
Pravidla hodnocení klasifikace žáka ZŠ se řídí vyhláškou MŠMT ČR č. 48/2005 Sb..

Článek II. - Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků

Žák má nárok na spravedlivé a objektivní hodnocení své práce. Hodnotíme pouze probranou a procvičenou látku.
Porovnáváme aktuální výkon s předchozím a hodnotíme konkrétně individuální pokrok žáka. Hodnocení je veřejné a každý má možnost srovnání s ostatními členy skupiny (třídy). Žákovi je dán prostor pro sebehodnocení, nikoli však pro spolurozhodování o známce.
Hodnocení nesmí sloužit ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáka. Vyučující důsledně uplatňuje pedagogický takt vůči žákům, bere v úvahu individuální zvláštnosti žáka. Při hodnocení žáka motivuje takovým způsobem, aby žáka nepoháněla pouze touha po dobré známce, ale naopak zájem se co nejvíce dozvědět a naučit.
Hodnocení je ve všech vyučovacích předmětech prováděno standardní klasifikací. K hodnocení používáme různé formy ověřování znalostí a dovedností podle povahy předmětu (testy, skupinovou práci, ústní zkoušení, projekty, práci s PC, prezentace). Klademe důraz na povzbuzení, ocenění a pozitivní vyjádření.
Důležité pro dosahování úspěchů je, aby žáci byli předem seznámeni s cíli výuky, kterých je třeba v daném ročníku dosáhnout, a s očekávanými výstupy pro hodnocené období. Žák i rodiče jsou seznámeni s pravidly hodnocení.

 

Článek III. - Formy hodnocení

1. Průběžné hodnocení žáků
Během celého roku jsou žáci klasifikováni za každý hodnocený výkon známkami ve stupnici od 1 do 5 a motivováni k tomu, aby své neúspěchy brali jako výzvu ke snaze zlepšit svůj výkon. Alespoň 1 x v průběhu každého pololetí je žákům předávána komplexní informace o úrovni osvojení očekávaných výstupů pro dané období. Vyučující toto hodnocení doplní o doporučení, na co se má žák nejvíce zaměřit, případně ocení žákovu snahu a píli ve výuce a během školního roku. Vyučující oznamuje každý výsledek klasifikace, při ústním zkoušení okamžitě, při písemném zkoušení do 14 dnů.
Průběžné ústní hodnocení slouží během jednotlivých činností žáka jako motivační složka a zpětná vazba na konci činnosti.
2. Vysvědčení
Hodnocení žáka na vysvědčení je provedeno standardní klasifikací – tedy známkami od 1 do 5, kdy známka musí vystihnout úroveň rozvoje, kterého žák dosáhl v jednotlivých vyučovacích předmětech ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých vzdělávacích oblastí během daného pololetí v příslušném školním roce.

3. Sebehodnocení žáků
Sebehodnocení může probíhat ústní i písemnou formou. Vede žáka k reálnému posouzení svých výkonů.
Vzhledem k jeho náročnosti je sebehodnocení zařazováno do procesu vzdělávání průběžně s přihlédnutím k věku žáků. Sebehodnocení je jednou z kompetencí získávaných v průběhu vzdělávání.

4. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

• soustavným pozorováním žáka

• soustavným sledováním výkonů žáka, jeho zájmu, snahy a připravenosti na vyučování, včetně plnění domácích úkolů, nošení pomůcek

• různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) a didaktickými testy.
  analýzou činností žáka

• konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických zařízení – zejména u žáků s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami

• rozhovory se žákem a jeho zákonnými zástupci

Učitel:

• musí mít dostatečné podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka. Termíny kontrolních písemných prací oznámí učitel předem. Tyto práce je nutné uchovávat pro potřebu zpětné kontroly po dobu jednoho roku. Na požádání je povinen předložit je zákonným zástupcům žáka, vedení školy a kontrolnímu orgánu,

• upozorňuje na klady a zápory hodnocených projevů, výkonů a výtvorů a oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací či praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů, včetně předložení opravené práce,

• kontrolní práce a další druhy zkoušek rozvrhne rovnoměrně na celý školní rok, aby se příliš nehromadily v určitém období,

• je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

Článek IV. - Způsoby hodnocení – klasifikace žáků

Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel, vyučující konkrétnímu předmětu. V předmětu, který vyučuje více vyučujících je výsledný klasifikační stupeň za určité období stanoven po jejich vzájemné dohodě. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a výsledky, kterých žák dosáhl během celého klasifikačního období. Učitel posuzuje při určování klasifikačního stupně výsledky práce žáka objektivně bez jakýchkoli subjektivních či vnějších vlivů. Zároveň sleduje a hodnotí i chování žáků.
Zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování jsou projednány na pedagogické radě. Rodiče jsou následně informování třídním učitelem.

1. Klasifikace a hodnocení žáků v předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 (výborný)
Žák:

• řeší zadané úkoly samostatně,

• dokáže aplikovat získané vědomosti při řešení problémů a úkolů (i nových, nejen typových),

• úkoly řeší bez chyb nebo jen s drobnými chybami,

• dokáže sám vyvozovat závěry,

• používá správnou terminologii,

• chápe souvislosti a je schopen vidět daný problém v širším kontextu,

• je schopen samostatně hovořit o daném problému, na doplňující otázky odpovídá bez potíží,

• při práci je aktivní, iniciativní, tvořivý,

• dokáže vyjadřovat své názory a používat argumenty na jejich podporu,

• dokáže aktivně a efektivně spolupracovat s dalšími členy skupiny.
  
   

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák:

• řeší zadané úkoly téměř samostatně,

• získané vědomosti dokáže aplikovat většinou jen na úkoly již známého typu, výjimečně úkoly neznámé,

• chápe souvislosti a je schopen vidět daný problém v širším kontextu,

• dopouští se občasných závažnějších chyb nebo častěji drobných chyb, ale dokáže je sám opravit,

• terminologie není vždy přesná,

• o problému je schopen hovořit vcelku samostatně, ale občas potřebuje doplňující otázky,

• při práci je spíše aktivní a iniciativní,

• většinou dokáže vyjadřovat své názory a argumentovat na jejich podporu,

• většinou dokáže aktivně a efektivně spolupracovat v rámci skupiny.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák:

• řeší samostatně jen některé, jednodušší úkoly,

• získané vědomosti dokáže aplikovat jen v některých případech, někdy problémům příliš nerozumí,

• mívá drobné potíže se zařazením problému do systému a jeho chápání souvislostí není úplné,

• dopouští se i závažnějších chyb nebo častěji drobných chyb,

• o problému není schopen hovořit zcela samostatně, je nutné pokládat náhodné otázky, na které odpovídá často s potížemi a ne zcela správně,

• málokdy je schopen zobecňování,

• při práci je aktivní a iniciativní jen někdy,

• jen někdy dokáže podpořit své názory argumentací,

• ve skupině dokáže spolupracovat s častějšími obtížemi, má problémy například s organizací práce a s komunikací s ostatními.
  
   

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák:

• nedokáže většinu úkolů samostatně vyřešit a je při řešení závislý na pomoci učitele,

• získané vědomosti nedokáže aplikovat při řešení daného problému,

• má závažnější problémy se zařazením problému do systému, nechápe souvislosti v podstatných věcech,

• o problému není schopen hovořit samostatně, na doplňující a návodné otázky odpovídá s obtížemi a ve většině případů chybně,

• dokáže řešit jen úkoly velmi jednoduché,

• dopouští se závažných chyb a v řešení úkolů jsou vážné nedostatky,

• při práci je většinou pasivní a málo iniciativní,

• má problémy s vyjádřením svých názorů a argumentací,

• většinou nedokáže efektivně spolupracovat ve skupině.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák:

• samostatně nevyřeší téměř žádný úkol,

• většinu úkolů nevyřeší ani s pomocí,

• není schopen aplikovat ani nejjednodušší vědomosti a informace,

• nerozumí terminologii,

• nedokáže reagovat na náhodné otázky a nápovědu,

• je při práci pasivní,

• nedokáže spolupracovat ve skupině.

2. Klasifikace a hodnocení žáků ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Stupeň 1 (výborný)
Žák:

• je v činnostech velmi aktivní,

• pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí,

• vždy používá správně a účinně materiály, nástroje a vybavení,

• má esteticky působivý, originální, přesný a procítěný projev,

• osvojené vědomosti, dovednosti a návyky tvořivě aplikuje,

• se aktivně zajímá o umění, společenské dění, kulturu a zdravý životní styl,

• má optimální úroveň tělesné zdatnosti.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák:

• je v činnostech aktivní a převážně samostatný,

• využívá své osobní předpoklady a úspěšně je rozvíjí,

• používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení,

• má umělecky působivý a originální projev s menšími nedostatky,

• osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě,

• má zájem o umění, společenské dění, kulturu a zdravý životní styl, je manuálně zručný.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák:

• je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový,

• nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu,

• materiály, nástroje a vybavení účinně používá pouze někdy,

• má málo působivý projev a dopouští se v něm chyb,

• má četnější mezery ve vědomostech a dovednostech a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele,

• nemá aktivní zájem o umění, společenské dění, kulturu, tělesnou kulturu a zdravý životní styl.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák:

• je v činnostech málo aktivní a tvořivý,

• má málo uspokojivý projev a i rozvoj jeho schopností je málo uspokojivý,

• většinou nedokáže správně a účinně používat materiály, nástroje a vybavení,

• řeší úkoly s častými chybami,

• aplikuje vědomosti a dovednosti jen se značnou pomocí učitele,

• projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák:

• je v činnostech převážně pasivní a rozvoj jeho schopností je neuspokojivý,

• téměř nikdy nepoužívá materiály, nástroje a vybavení předepsaným způsobem,

• má většinou chybný projev bez estetické hodnoty,

• má minimální osvojené vědomosti a dovednosti a nedovede je aplikovat,

• neprojevuje zájem o práci.

3. Informování zákonných zástupců je zajištěno:

• Písemným průběžným hodnocením.

• Možností individuálních konzultací s vyučujícími.

• Na třídních schůzkách.

• Možností nahlédnutí do významnějších testů žáka resp. portfolia žáka.

• Vysvědčením za I. i II. pololetí příslušného školního roku.

Článek V. - Celkové hodnocení žáka

Celkové hodnocení žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování. Výsledky vzdělávání žáka jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům. Slovní hodnocení nebo kombinaci slovního hodnocení a klasifikace lze použít na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.
Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, nejpozději do 15. října. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák opakuje ročník
Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního nebo druhého pololetí, může požádat ředitele školy do tří dnů od vydání vysvědčení o komisionální přezkoušení žáka.

Celkový prospěch žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) Prospěl (a) s vyznamenáním
b) Prospěl(a).
c) Neprospěl(a).
1. Způsob celkového hodnocení daným stupněm:

a) Prospěl(a) s vyznamenáním pokud ve všech oblastech výuky dosahuje vysokou úroveň osvojení očekávaných výstupů (žák, který prospěl s vyznamenáním, nesmí být v žádném povinném předmětu hodnocen horším stupněm než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré).
b) Prospěl(a), pokud naplnil(a) očekávané výstupy v povinných oblastech vzdělávání.
c) Neprospěl(a), pokud nenaplnil(a) očekávané výstupy v některé z povinných oblastí výuky (pokud má žák v některém povinném předmětu stupeň nedostatečný, neprospěl).
Hodnocení provádí třídní učitel na základě podkladů celého týmu učitelů, kteří daného žáka učí v hodnoceném období.

2. Postup do vyššího ročníku

Do vyššího ročníku žák postupuje v případě, že:
a) při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení „prospěl“.
b) při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí byl hodnocen „neprospěl“, ale již jednou na daném stupni ročník opakoval.

3. Opakování 1. ročníku

Opakování 1. ročníku je možné pouze ve výjimečných a zvláště odůvodněných případech. Žák však nesmí být postižen některou konkrétní diagnostikovanou poruchou. Žákův celkový a mentální vývoj neodpovídá jeho věku a je zřejmé, že postup do vyššího ročníku by vedl k prohloubení jeho zaostávání či k poruchám vývoje. Opakování je umožněno na základě vyšetření Pedagogicko-psychologické poradny a po projednání se zákonnými zástupci žáka. Cílem opakován ročníku je vyrovnání úrovně žákovy osobnosti s požadavky školní docházky. Žák je v tomto případě hodnocen stupněm „neprospěl“ s poznámkou „ze zdravotních důvodů“.

4. Opravné zkoušky

Žákovi, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm „nedostatečný“, ředitel školy umožní vykonat opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září.

5. Komisionální zkoušky a přezkoušení

Komisionální zkoušky a přezkoušení se konají v těchto případech:

• při přezkoušení žáka, má-li zástupce pochybnosti o správnosti celkové klasifikace.

• při zkoušení žáka, kterého nebylo možno klasifikovat v řádném termínu na konci prvního nebo druhého pololetí.

• při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku.

• při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku mimo ČR.

• při zkoušení žáka, který je osvobozen od povinnosti docházet do školy.

• při opravných zkouškách.

• při přezkoušení dětí českých občanů, při jejichž vzdělávání v zahraničí nebylo postupováno podle platných předpisů.

• při přezkoušení, nařídil-li je inspektor nebo ředitel školy.

Organizace a sestavování komisí vychází z vyhlášky o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.
Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky jmenuje ředitel školy; v případě, že je ředitel školy vyučujícím daného předmětu, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji předseda (ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel), zkoušející učitel (vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu) a přísedící (další vyučující s odbornou kvalifikací pro výuku daného předmětu).
Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

6. Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
a) Hodnocení vychází z individuálního vzdělávacího plánu.
b) Na základě individuálních vzdělávacích potřeb by mělo dojít k úpravě metod, obsahu a ověřování dosažených výsledků žáků.
c) Při hodnocení a klasifikaci žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se přihlédne k charakteru postižení žáka. Na základě doporučení psychologa školy, pedagogicko-psychologické poradny (PPP), speciálního pedagoga, výchovného poradce, třídního učitele nebo žádosti zástupce žáka ředitel školy rozhodne o použití slovního hodnocení. Podobně se postupuje u žáků talentovaných a mimořádně nadaných.

6. 1 Slovní hodnocení

Při slovním hodnocení žáka se uvádí:

a) Ovládnutí učiva předepsaného osnovami:

• ovládá bezpečně

• ovládá

• v podstatě ovládá

• ovládá se značnými mezerami

• neovládá

b) Úroveň myšlení:

• pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

• uvažuje celkem samostatně

• menší samostatnost myšlení

• nesamostatné myšlení

• odpovídá nesprávně i na návodné otázky

c) Úroveň vyjadřování:

• výstižné, poměrně přesné

• celkem výstižné

• ne dost přesné

• vyjadřuje se s potížemi

• nesprávné i na návodné otázky

d) Úroveň aplikace vědomostí:

• spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb

• s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští

• dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

• praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

e) Píle a zájem o učení:

• aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

• učí se svědomitě

• k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

• malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

• pomoc a pobízení k učení je zatím neúčinné

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami blíže specifikuje vyhláška MŠMT č. 147/2011 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Klasifikace těchto žáků se řídí metodickým pokynem MŠMT ČR č.j.: 13 711/2001-24.
Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
Klasifikace je provázena slovním hodnocením, které klasifikaci může zcela nahradit, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

6. 2 Hodnocení individuálně vzdělávaných žáků
Klasifikace je uplatňována v souladu s individuálním vzdělávacím plánem (IVP), a to v případě, kdy diagnostikovaný handicap znevýhodňuje žáka při hodnocení. Výhodnější je v tomto případě použití slovního hodnocení, které pomocí popisného jazyka hodnotí s přihlédnutím k IVP žákovy výsledky.
Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka.
Ředitel školy může povolit, aby pro žáka se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat žákovi v příslušných předmětech ucelené a žákem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím (i) a zákonnými zástupci žáka; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně.
Všechna navrhovaná pedagogická opatření vztahující se k výuce, školní úspěšnosti atp. se zásadně projednávají se zákonnými zástupci žáka. Společně i ve spolupráci s dalšími odborníky hledají možná řešení.
Hodnocení proběhne vždy na konci pololetí. V odůvodněných případech, kdy nelze žáka hodnotit na konci pololetí, určí ředitel školy náhradní termín tak, aby hodnocení proběhlo do dvou měsíců po skončení pololetí.

Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2012

Ve Valašské Polance dne 30. 8. 2012