Až do roku 1778 nebyla ve Valašské Polance žádná škola. Vzdělávání zajišťovali někteří uvědomělejší občané sami. Občas shromažďovali své schopnější děti vždy v některém selském domě, kde je člověk znalý čtení a psaní těmto dovednostem zaučoval. Teprve ve zmiňovaném roce právě tito občané za přispění náboženského fondu započali se stavbou fary, kde byla jedna místnost vyhrazena k učení (říkalo seji učírna). Napřed se stavěl kostel a protože následkem nedbalých prací spadlo klenuti, bylo třeba použít peněz na dostavbu. Třída nebyla postavena a proto se vyučovalo provizorně v největším pokoji bytu ředitele. Těžko si představit práci ve třídě o 106 zapsaných žácích. Možná někteří docházeli jen občas. Přesto o hygieně a pohodlí se v té době nemluvilo, protože již samotné ustavení školy byla věc mimořádná. Popisujeme totiž dobu vlády Marie Terezie, kdy se zakládaly školy obecné, kde se děti učily jen takzvané trivium (číst, psát a počítat).
    Prvním řídícím učitelem byl dosazen dvacetiletý pan učitel Ignác Preis z Příbora. On, jeho syn Michael a vnuk Leopold vzdělávali místní mládež plných stodvacet let, až do roku 1896. K Polance byla „přiškolena" i obec Leskovec. Nejmladší děti z Leskovce docházel vyučovat pan učitel po odpolednech, zatímco starší chodily do Polanky.
    Zajímavé bylo i služné (plat) učitele. Dostával 80 zlatých z náboženského fondu, 46 zlatých a 13 krejcarů od rodičů dětí a 24 židlíků másla po 10 krejcarech (4 zlaté) od obce Polanky, 3 měřice pohanky (za 2 zlaté a 42 krejcarů) od obce z Leskovce. Dohromady činil plat přes 130 zlatých. Ceny tehdejší prameny neuvádějí. Uvádí se jen, že tento plat nestačil uživit početnou učitelovu rodinu a tak musel vykonávat zeměměřickou práci (vytyčování parcel polí a lesů).
    V roce 1892 se dostavěla nová dvojtřídní škola (budova současné MS) a ustanoven byl nadučitel a podučitel. Také zde nebylo ve třídě méně než padesát žáků.
    Školní rok začínal 15. září a končil 15. července vždy slavnými službami Božími v kostele. Církev a císařství v těchto dobách byli nositeli vzdělanosti. Neslavily se státní svátky, zato se popisují velkolepé oslavy jmenin a narozenin císaře pána a jeho ženy. Zápisy dokládají ohromnou úctu k císaři a celému císařskému dvoru.
    V době zemědělských prací měly děti úlevy z vyučování a učily se jen 22 hodin týdně.
    Od roku 1894 byly při školách ustaveny obecní školní rady, které rozhodovaly o všech záležitostech školy. Tvořilo ji šest lidí: farář, ředitel a čtyři zástupci obce.
    Existovaly i sponzorské dary, především od záložen (dnešní peněžní ústavy). Za tyto dary se pořizovaly učební pomůcky.
    Roku 1895 odchází na odpočinek poslední z rodiny Preisů a na jeho místo je ustaven Ignác Chmel, kterého roku 1907 střídá nadučitel Rainer Pěnička, za něhož se zřídila třetí třída.
    Zápis z kroniky roku 1912 uvádí mimořádnou událost, kterou byl celodenní výlet jedné třídy na Pulčínské skály.
Od roku 1930 se začalo poprvé vyučovat evangelickému náboženství v Polance. Do té doby docházely děti do Leskovce. Ve stejném roce nastupuje na místo řídícího učitele pan Jan Hronek, neboť dosavadní ředitel dosáhl zasloužené penze. Bývalo zvykem, že ředitel sloužil ve své funkci až do penze. Zároveň se zřizuje čtvrtá třída.
    Po roce 1948 se mění zápisy v kronice. Popisují se oslavy J.V.Stalina, K.Gottwalda, V. l. Lenina, slaví se říjnová revoluce a 1. máj. Popisují se závazky, schůze, brigády, hodnotí se plnění pětiletých plánů, popisují se schůze KSČ a práce pionýrské skupiny. O pedagogické práci se píše méně.
V roce 1949 se započalo se stavbou provizorních budov měšťanské školy, které jsou v roce 1952 dokončeny a tak žáci dojíždějící dosud do měšťanské školy ve Vsetíně, mají celkem dobré podmínky doma. Rázem má škola 13 tříd a šestnáctičlenný učitelský sbor. Počet děti se zdvojnásobil, protože do školy dojíždějí žáci z okolních obcí (Luzné, Leskovce, Seninky a čás-tečně i z Prlova).
    V roce 1959 se ředitelem stává pan Josef Kvita, kterého po jeho odchodu na místo vedoucího odboru školství ONV Vsetín v roce 1967 střídá pan Jan Palacký. Za jeho ředitelování se staví nová škola na místě bývalé hospody U Tajzlerů na ploše 2,5 ha. Nová škola byla slavnostně otevřena v neděli 18. srpna 1974. Celková hodnota díla včetně vnitřního vybavení stála téměř 20 miliónu korun. Tento důstojný stánek vzdělanosti slouží stále ku prospěchu lidí zdejšího regionu.

Ze školní kroniky vybral a sestavil Stanislav Sláčik