ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU

 

Základní škola Valašská Polanka, okres Vsetín

Valašská Polanka 301,  756 11

IČO: 45211515,   TEL.: 571446383,   e-mail: zsvalpolanka@centrum.cz

 

Zápis do prvního ročníku základního

vzdělávání

pro školní rok 2013/2014

  

Ředitelství ZŠ Valašská Polanka oznamuje,

že ve dnech 5. 2. – 7. 2. 2013

od 12.30 – 16.00 hodin

proběhne zápis dětí do prvního ročníku

pro školní rok 2013/2014.

Zápis bude probíhat v pavilonu I. stupně

ZŠ Valašská Polanka,

místnost č. 21

 

Mgr. Naděžda Hajdová, ředitelka školy

Ve Valašské Polance 15. ledna 2013 

 

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

Vážení rodiče,

 

zápis bude probíhat ve dnech 5.,6. a 7. února 2013 vždy od 12,30 do 16.00 hodin v učebně 1. třídy. Zápis provedou paní učitelky : Eva Matušová a Vlasta Ibříšková.

 

Neopomeňte si k zápisu přinést platné občanské průkazy a rodný list dítěte!

Pro plynulejší průběh zápisu Vás laskavě žádáme o dodržení doby zápisu, na kterou jste se zapsali.

Rodiče dětí ze spádových obcí obdrží dopis se základními tiskopisy a informacemi ohledně  zápisu  dětí  do první třídy. Velmi nám pomůžete jejich pečlivým vyplněním. V případě onemocnění dítěte se k zápisu dostavte pouze Vy, jako rodič (popř.jeho zákonný zástupce). V uvedené dny  se  k zápisu mohou dostavit i rodiče s dětmi z jiných než spádových obcí.

Po ukončení zápisu jste srdečně zváni k prohlídce naší školy a budete mít se svými dětmi možnost zúčastnit se doprovodného programu v tělocvičně.

 

Těšíme se na Vás

Vlasta Ibříšková a Eva Matušová

 

Ke stažení ve Wordu:

VŠEOBECNÉ INFORMACE / ŠKOLNÍ ZRALOST / DOTAZNÍK ŠKOLNÍ ZRALOSTI / ZÁPISNÍ LIST

 

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

Všeobecné informace

 

1. Termín a místo zápisu

Zápis do 1. ročníku základního vzdělávání proběhne dle § 36 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, ve dnech 15. ledna až 15. února 2013. Místo a dobu zápisu stanoví ředitel školy a oznámí to způsobem v místě obvyklým.

 

2. Věk dítěte

Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. (§ 36 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon).

 

Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku (viz § 37 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona).

 

3. Práva a povinnosti rodičů

Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (viz § 36 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon).

Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2 ŠZ), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu.

 

4. Spádové obvody škol

Obec stanoví podle § 178 odst. 2 školského zákona školské obvody spádové školy. Do spádové školy jsou přednostně přijímáni žáci s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu. Zákonný zástupce dítěte může pro žáka zvolit jinou než spádovou školu. Důvodem nepřijetí dítěte do vybrané školy je především kapacita školy.

Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli spádové školy nejpozději do konce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (viz § 36 odst. 5 školského zákona).

 

5. Odklad povinné školní docházky

Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, a odborného lékaře (nebo klinického psychologa). Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

 

K pojmu "odborný lékař" pro účely tohoto zákona zaujalo MŠMT následující stanovisko (č. j. 20556/2005-14 ze dne 31. 5. 2005):

 

"Zákon č. 561/2004 Sb., předpokládá v § 37 odst. 1 pro doložení žádosti o odklad povinné školní docházky doporučující posouzení …..  S ohledem na stále se množící žádosti o výklad pojmu "odborný lékař" je třeba uvést následující. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, v § 35 odst. 1 stanoví, že základním článkem zařízení ambulantní péče jsou ordinace praktických lékařů, popřípadě ordinace dalších odborných lékařů. Z tohoto ustanovení je tedy nutné dovodit, že pro účely tohoto zákona se odborným lékařem rozumí rovněž praktický lékař.

Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v příloze obory specializovaného vzdělávání lékařů. Mezi tyto specializační obory jsou mj. zařazeny rovněž obory dětské lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost.

S ohledem na výše uvedené lze tedy konstatovat, že odborným lékařem způsobilým posoudit zdravotní stav dítěte pro účely odkladu povinné školní docházky může být v konkrétním případě rovněž dětský lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost, a to zejména v situacích, kdy k doporučení odložení začátku školní docházky dojde z důvodu celkové tělesné nezralosti, častého onemocnění apod. V případě, že je dítě v lékařské péči především z důvodu jiných zdravotních potíží, je vhodné, aby takové posouzení provedl ten odborný lékař, který se na tuto konkrétní oblast specializuje, tedy např. alergolog, neurolog, kardiolog atd. Uvedené se obdobně vztahuje na případy uvedené v § 42, § 48 a § 49 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb."

 

6. Cizinci a povinná školní docházka

Povinná školní docházka se vztahuje i na občany jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, kteří na území České republiky pobývají na základě zvláštního pobytového povolení, (hlava IV  zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů) a dále na jiné cizince, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobá víza, (§ 30 a násl. a hlava IV zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů) a azylanty a účastníky řízení o udělení azylu. (zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů).

 

Na základě informací sdělených MŠMT ČR  č.j. 17996/2005-14 se doporučuje informovat zákonné zástupce dětí, žáků, kteří nejsou občany České republiky a pobývají oprávněně na území České republiky, nejedná-li se o občany Evropské unie nebo jejich rodinné příslušníky (dále jen "cizinci ze třetích států"), že podle § 20 odst. 1 zák. č. 561/2004 Sb., v platném znění, (školský zákon) je jim výslovně zaručen přístup k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako občanům České republiky.

Cizincům ze třetích států se již zaručuje rovný přístup i ke školnímu stravování a zájmovému vzdělávání.

 

§ 36

(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany.

 

Školský zákon č. 561/2004 Sb.

 

_________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

 

Školní zralost

 

Vážení rodiče,

 

dítě vstupující do prvního ročníku základní školy by mělo být pro školu zralé a připravené, aby bez velkých potíží a trápení zvládlo její nároky a zátěž. Posouzení školní zralosti může být někdy obtížné, v takových případech je vhodnější ponechat rozhodnutí na pedagogicko – psychologické poradně. Pro vaše děti bude vstup do první třídy úspěšný a snadnější, pokud budete vědět, jak má být připraveno. Věnujte proto prosím pozornost dalšímu textu a posuďte, zda můžete během následujících měsíců dítě v některých oblastech lépe připravit na jeho vstup do školy.

 

Optimální připravenost

Nedostačující připravenost

Dítě rozumí mluvené řeči - pokynům a různým sdělením, vyjadřuje se srozumitelně ve větách a jednoduchých souvětích, komunikuje s dospělými, dokáže spontánně popisovat různé události, poznatky, nápady, klade otázky, umí vyprávět o rodičích, sourozencích, má přiměřeně širokou slovní zásobu.

Dítě chápe sdělení učitele nebo spolužáků odlišně, než bylo myšleno, vyjadřuje se pomocí jednotlivých výrazů, jednoduchých vět, nevyjadřuje se spontánně, odpovídá stručně, neklade další otázky k doplnění svých znalostí, dítěti je špatně rozumět (výslovnost), slovní zásoba je omezená.

Důsledek pro výuku: nepochopení výkladu učitele, učitel nerozumí odpovědím dítěte, překážka ve vztazích s druhými dětmi.

Orientuje se v okolí, zná svoji adresu, jména a povolání rodičů, svůj věk.

Nezná základní údaje o sobě a o svém okolí.

Dítě začíná myslet logicky (na konkrétních předmětech a při konkrétních činnostech), svět chápe realisticky, dokáže pochopit, že z pozice někoho jiného se může situace jevit odlišně.

Dítě zatím neuvažuje logicky – je závislé na svých přáních a okamžitých potřebách, na fantazii, důležitý je jeho vlastní pohled na věc.

Důsledek pro výuku: nedostatečné pochopení učiva, zejména v Čj, M a v prvouce.

Dítě rozumí číselnému pojmu – např. spočítá pastelky (do 5ti), seřadí čísla od nejmenšího po největší, vyjmenuje řadu čísel, chápe pojmy hodně - málo, méně - více, má rozvinutou paměť pro čísla.

Nedokáže počítat ani do pěti, nechápe pojem čísla, pořadí, množství.

Důsledek pro výuku: dítě selhává zejména v matematice, nechápe učivo.

Dítě dokáže rozlišit zvukovou i zrakovou podobu slov, rozloží slovo na jednotlivá písmena, ví na jaké písmeno začíná slovo, dokáže z jednotlivých písmen složit slovo, rozliší i velmi podobně znějící slova.

Nedovede přesně rozlišovat zrakové či sluchové podněty, nedovede vnímat celek jako soubor částí, obvykle se soustředí na nejnápadnější detail.

Důsledek pro výuku: selhává při výuce čtení a psaní.

Dítě je zralé v grafických projevech a tělesné obratnosti – je manuálně šikovné, dobře ovládá pohyby svého těla, umí zacházet s nůžkami, držení tužky je správné, tlak na tužku přiměřený, dokáže napodobit tvar tiskacího a psacího písma, umí popsat, co nakreslilo.

Dítě je obecně výrazně neobratné, křečovité držení tužky, velký tlak na tužku, nedokáže napodobit tvar písmen a čísel, odmítá kreslení, vystřihování, v nakreslených tvarech nelze rozpoznat jednotlivé předměty.

Důsledek pro výuku: selhává ve výuce psaní, kreslení, pracovní výchově, tělocviku.

Dítě je schopné soustředit se na práci, vydrží pracovat dostatečně dlouho, odolává rušivým podnětům, dokáže překonat únavu.

Dítě se obtížně soustředí, snadno se nechá rozptýlit, často přerušuje práci, působí jako duchem nepřítomné.

Důsledek pro výuku: nedává pozor, nepracuje, ruší ostatní.

Dítě bez obtíží navazuje kontakt s cizí osobou, je ochotné komunikovat a kooperovat s ostatními dětmi, ochotně se podřídí autoritě.

Dítě se vyhýbá kontaktu s cizími osobami, je stydlivé, bázlivé, závislé na rodině.

Důsledek pro výuku: nechce chodit do školy, straní se ostatních, nekomunikuje s učitelem.

Dítě přiměřeně ovládá své emocionální projevy, je schopné odložit splnění svých přání na později, započatou práci se snaží dokončit.

Dítě obtížně kontroluje své emoce, často jedná impulzivně a bez zábran (např. při nezdaru rozhází všechny pastelky po zemi, bouchá pěstí do stolu apod.), při práci nemá výdrž, převládá zájem o hru.

Dítě je schopné pracovat ve skupině dětí na  společném cíli a společně prováděném úkolu, ochotně se zapojuje do kolektivních her, dokáže ustoupit jinému dítěti.

Dítě není ochotné komunikovat s druhými dětmi, stojí stranou, nenavazuje kontakty, nedokáže odložit uspokojení vlastních potřeb ve prospěch společného úkolu, při hře je agresivní, svárlivé.

Důsledek pro výuku: konflikty s dětmi i učiteli, znesnadňuje práci ostatním.

Dítě je samostatné a soběstačné, umí se samo obléknout, najíst, pracuje samostatně – rozumí pokynům.

Dítě je nesamostatné, závislé na pomoci rodičů, sourozence, pracuje jen v  bezprostředním kontaktu  a za pobízení  dospělého, nedokáže se postarat o své věci. Důsledek pro výuku: nepracuje a neplní pokyny bez pomoci učitele, zapomíná nebo ztrácí pomůcky.

Dítě dodržuje pravidla chování, podřídí se pokynům dospělého, i když je to pro něj nepříjemné, chápe nutnost řádu a pravidel.

Dítě je neposlušné, neumí se chovat, odmítá vyhovět pokynům.

Důsledek pro výuku: konflikty s dětmi i učiteli.

Dítě má pozitivní postoj ke škole a učení, těší se do školy, rád si hraje na školu, má zájem o nové věci, klade hodně otázek.

Dítě se o školu nezajímá, rádo si hraje, neprojevuje zájem o rozšiřování znalostí a vědění, neklade otázky.

Důsledek pro výuku: učivo ho nebaví, nedává pozor, není motivováno k lepším výkonům.

 

Přestože se klade velký důraz na výběr dobře připravených a zralých dětí do první třídy, vstup do školy znamená pro většinu dětí značnou zátěž. Není proto divu, že velký počet dětí vykazuje po delší nebo kratší dobu (jen několik prvních týdnů školní docházky nebo až celý první rok) různě intenzivní a rozličně projevované známky nepřizpůsobení. V následující tabulce si můžete přečíst některé projevy této nepřizpůsobivosti, které může vysledovat paní učitelka ve škole nebo i vy doma – zejména při domácí přípravě. Pokud tyto projevy přetrvávají po několik měsíců, je vhodné vyhledat odbornou pomoc – školního psychologa, výchovného poradce, poradenského psychologa v pedagogicko – psychologické poradně.

 

Ve škole dítě

Doma dítě

- nevydrží být soustředěné na vyučování

- odmítá ráno vstávat, nechce jít do školy

- špatně se podřizuje kolektivnímu vedení

- vrací se ze školy unavené

- stále si s něčím hraje

- svádí s rodiči urputné boje o domácí přípravu

- nevydrží klidně sedět, otáčí se, mluví do výkladu učitelky

- postoj dítěte k učení je lhostejný až negativní

- zaostává ve všech předmětech nebo v některém z nich

- pozornost při domácí přípravě je rozptýlená a výkon špatný

- špatně navazuje kontakty s druhými dětmi a obtížně vstupuje do sociálních vztahů, což může negativně ovlivnit jeho postavení v kolektivu třídy

- trpí ranním zvracením, bolestmi hlavy nebo břicha, pálením očí (pokud se neobjevují o víkendech a o prázdninách), zadrháváním či koktavostí

Domácí příprava prvňáčků by neměla trvat déle než půl hodiny, výjimečně hodinu, měla by se konat v době jejich dobré výkonnosti, po chvíli aktivního odpočinku (ale ne fyzicky vyčerpávajícího).